Sippenhaft nebo Sippenhaftung, otrocky p\u0159elo\u017eeno „rodinn\u00e1\/klanov\u00e1 odpov\u011bdnost“, je n\u011bmeck\u00fd v\u00fdraz pro my\u0161lenku, \u017ee rodina nebo klan sd\u00edl\u00ed odpov\u011bdnost za zlo\u010din nebo \u010din sp\u00e1chan\u00fd jedn\u00edm z jeho \u010dlen\u016f, co\u017e od\u016fvod\u0148uje kolektivn\u00ed trest. Tento n\u00e1pad se zrodil, jak jinak, v chor\u00e9 hlav\u011b Reichsf\u00fchrera-SS Heinricha Himmlera, kter\u00fd si „uj\u00ed\u017ed\u011bl“ na starogerm\u00e1nsk\u00fdch zvyc\u00edch, m\u00fdtech a zvyklostech.<\/p>\n\n\n\n
Germ\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1rody p\u0159ed p\u0159ijet\u00edm k\u0159es\u0165anstv\u00ed a adoptov\u00e1n\u00edm \u0159\u00edmsk\u00e9ho pr\u00e1va uzn\u00e1valy dv\u011b formy trestu za t\u011b\u017ek\u00e9 zlo\u010diny, zejm\u00e9na vra\u017edy. Krevn\u00ed mstu, tedy mimosoudn\u00ed zabit\u00ed vin\u00edka nebo jeho p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho, a krevn\u00ed pen\u00edze, tedy jak\u00e9si od\u0161kodn\u00e9, jeho\u017e v\u00fd\u0161ka se li\u0161ila podle spole\u010densk\u00e9ho postaven\u00ed \u010di majetku ob\u011bti. Princip Sippenhaft znamenal, \u017ee stejn\u011b jako vin\u00edk samotn\u00fd, mohla b\u00fdt posti\u017eena trestem jeho rodina. D\u016fvod byl z\u0159ejm\u00fd, vin\u00edk se \u0161asto s\u00e1m „vydal spravedlnosti“, aby neohrozil vlastn\u00ed rodinu.<\/p>\n\n\n\n
Heinrich Himmler, blouzn\u00edc\u00ed o starogerm\u00e1nsk\u00fdch zvyc\u00edch, z\u00e1konech a form\u011b spole\u010dnosti, o\u017eivil tento princip v T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i. V tomto pojet\u00ed tak byli rodinn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci de facto rukojm\u00edmi re\u017eimu a ob\u010dan\u00e9 \u0158\u00ed\u0161e tak byli udr\u017eov\u00e1n\u00ed v poslu\u0161nosti u v\u011bdom\u00ed toho, \u017ee jejich provin\u011bn\u00ed mohou dopadnout na p\u0159\u00edbuzn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Jako prvn\u00ed byla touto zr\u016fdnou „zvyklost\u00ed“ zasa\u017eena arm\u00e1da. V r\u00e1mci Wehrmachtu se objevuje v roce 1942 p\u0159\u00edpad panc\u00e9\u0159ov\u00e9ho gran\u00e1tn\u00edka Wenzeslause Leisse, kter\u00fd byl v prosinci 1942 obvin\u011bn z dezerce. V \u00fanoru 1942 byli jeho man\u017eelka, dvoulet\u00e1 dcera, dva brat\u0159i, sestra a \u0161vagr zat\u010deni a n\u00e1sledn\u011b popraveni v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Sachsenhausen. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee \u0161lo o n\u00e1stroj zastra\u0161it voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed ji\u017e neprojevovali nad\u0161en\u00ed padnout za V\u016fdce a \u0158\u00ed\u0161i. Ty pak ani nenapadlo projevit „zbab\u011blost p\u0159ed nep\u0159\u00edtelem“ (typicky \u00fastup bez rozkazu) nebo p\u0159\u00edmo dezertovat.<\/p>\n\n\n\n
Ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd atent\u00e1t na Hitlera z 20. \u010dervence 1944 spustil hotovou lavinu „trest\u016f“ stanoven\u00fdch dle principu Sippenhaft. <\/p>\n\n\n\n
Heinrich Himmler na sch\u016fzi gauleiter\u016f v Posenu prohl\u00e1sil, \u017ee „zavede absolutn\u00ed odpov\u011bdnost p\u0159\u00edbuzn\u00fdch \u2026 velmi star\u00fd zvyk praktikovan\u00fd u na\u0161ich p\u0159edk\u016f“. Podle Himmlera tato praxe existovala ji\u017e u star\u00fdch Teuton\u016f. „Kdy\u017e n\u011bjakou rodinu postavili ji mimo z\u00e1kon nebo kdy\u017e v rodin\u011b do\u0161lo ke krevn\u00ed mst\u011b, byli naprosto d\u016fsledn\u00ed. \u2026 Tento \u010dlov\u011bk se dopustil zrady, jeho krev je \u0161patn\u00e1, je v n\u011bm zr\u00e1dcovsk\u00e1 krev, tu je t\u0159eba vym\u00fdtit. A v krevn\u00ed mst\u011b byl vyhlazen cel\u00fd rod a\u017e do posledn\u00edho \u010dlena. A stejn\u011b tak bude do posledn\u00edho \u010dlena vyhlazena i rodina hrab\u011bte Stauffenberga.“<\/p>\n\n\n\n
Pr\u00e1v\u011b nepoveden\u00fd atent\u00e1t na Hitlera z 20.7.1944 spustil vlnu pou\u017eit\u00ed tohoto zr\u016fdn\u00e9ho konceptu rodinn\u00e9 odpov\u011bdnosti. Krom\u011b poprav nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm v\u011bzn\u011bn\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fdch „spiklenc\u016f“ v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech se re\u017eim vrhl i na p\u0159\u00edbuzn\u00e9 \u010dlen\u016f protihitlerovsk\u00e9 Ligy n\u011bmeck\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f, kterou tvo\u0159ili n\u011bme\u010dt\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00ed zajatci.<\/p>\n\n\n\n
Re\u017eim T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e u\u017e v tuto dobu zcela opustil snahy p\u0159edst\u00edrat legalitu „opat\u0159en\u00ed“. Princip Sippenhaft byl vzta\u017een i na v\u0161echny vojensk\u00e9 jednotky.<\/p>\n\n\n\n
V\u00fdnos z \u00fanora 1945 hrozil smrt\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fdm vojensk\u00fdch velitel\u016f, kte\u0159\u00ed projevili to, co Hitler pova\u017eoval za zbab\u011blost nebo pora\u017eenectv\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 nep\u0159\u00edteli. Po kapitulaci K\u00f6nigsbergu Sov\u011bt\u016fm v dubnu 1945 byla zat\u010dena rodina n\u011bmeck\u00e9ho velitele gener\u00e1la Otto Lasche. Toto zat\u010den\u00ed bylo zve\u0159ejn\u011bno v listu V\u00f6lkischer Beobachter.<\/p>\n\n\n\n
Tento zr\u016fdn\u00fd princip p\u0159evzaly v\u0161echny autokratick\u00e9 re\u017eimy. Zd\u00e1nliv\u011b dnes ji\u017e v tzv. demokratick\u00fdch re\u017eimech nen\u00ed pou\u017e\u00edv\u00e1n, ale to je klamn\u00fd dojem. Ve skute\u010dnosti se trest\u00e1n\u00ed a postihov\u00e1n\u00ed rodinn\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f domn\u011bl\u00fdch \u010di skute\u010dn\u00fdch „provinilc\u016f“ objevuje i dnes v Evrop\u011b.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"