I to by nebylo nic divn\u00e9ho, panovn\u00edci m\u011bli obvykle n\u011bkolik levobo\u010dk\u016f, jejich\u017e neman\u017eelsk\u00fd p\u016fvod \u0159e\u0161ili \u010dasto nab\u00eddkou, kterou nelze odm\u00edtnout, n\u011bkter\u00e9mu \u0161lechtici. Ten si kr\u00e1lovu milenku vezme a legitimizuje jej\u00ed d\u011bti prohl\u00e1\u0161en\u00edm za svoje vlastn\u00ed. Tady se ov\u0161em P\u0159emysl zachoval zcela jinak. Vyvinul velk\u00e9 diplomatick\u00e9 \u00fasil\u00ed a p\u0159im\u011bl pape\u017ee Alexandra IV., aby d\u011bti vze\u0161l\u00e9 ze vztahu s Ane\u017ekou legitimizoval. Pro mal\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e cht\u011bl z\u00edskat i n\u00e1stupnick\u00e9 pr\u00e1vo na \u010desk\u00fd tr\u016fn. Pape\u017e vyhov\u011bl prvn\u00ed prosb\u011b a p\u0159iznal d\u011btem i d\u011bdick\u00e9 pr\u00e1vo, ale n\u00e1stupnick\u00e9 pr\u00e1vo v\u00fdslovn\u011b v bule, kterou k t\u00e9to v\u011bci vydal, odm\u00edtl. P\u0159emysl rozhodnut\u00ed p\u0159ijal celkem klidn\u011b, proto\u017ee mu umo\u017enilo rozvod s Mark\u00e9tou. Kdyby Mikul\u00e1\u0161 z\u00edskal n\u00e1stupnick\u00e9 pr\u00e1vo, d\u016fvod rozvodu by byl velmi „na vod\u011b“, kr\u00e1l by mu\u017esk\u00e9ho potomka m\u011bl, tedy by pape\u017e dost jist\u011b rozvod nepovolil.<\/p>\n\n\n\n
Prvn\u00ed „opavsk\u00fd“ P\u0159emyslovec<\/h2>\n\n\n\n
Zb\u00fdvalo je\u0161t\u011b Mikul\u00e1\u0161e zaopat\u0159it n\u011bjak\u00fdm d\u011bdi\u010dn\u00fdm \u00fad\u011blem. P\u0159emysl na \u00fakor Olomoucka vyd\u011blil z Moravy roku 1269 Opavsko a Mikul\u00e1\u0161 se tak stal prvn\u00edm opavsk\u00fdm kn\u00ed\u017eetem. Tato hodnost mu d\u00e1vala dostate\u010dnou d\u016fstojnost jako kr\u00e1lovsk\u00e9mu synovi.<\/p>\n\n\n\n Vztah P\u0159emysla a Mikul\u00e1\u0161e byl zjevn\u011b velmi v\u0159el\u00fd, syn podporoval otce a naopak. Mikul\u00e1\u0161 dokonce bojoval v bitv\u011b na Moravsk\u00e9m poli 26. srpna 1278, kde padl do uhersk\u00e9ho zajet\u00ed, odkud se vykoupil a\u017e roku 1281. <\/p>\n\n\n\n Po kr\u00e1tk\u00e9m intermezzu, kdy v\u00edt\u011bz z Moravsk\u00e9ho pole, Rudolf Habsbursk\u00fd p\u0159id\u011blil Opavsko kr\u00e1lovn\u011b vdov\u011b, Kunhut\u011b, se Mikul\u00e1\u0161ovi povedlo Rudolfa p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby mu opavsk\u00fd \u00fad\u011bl vr\u00e1til. Sbl\u00ed\u017een\u00ed s Habsburkem, kter\u00fd Mikul\u00e1\u0161e vid\u011bl jako \u00fa\u010dinnou protiv\u00e1hu ambici\u00f3zn\u00edmu Z\u00e1vi\u0161i z Falken\u0161tejna, nasv\u011bd\u010duje i Mikul\u00e1\u0161\u016fv s\u0148atek s Rudolfovou vzd\u00e1lenou p\u0159\u00edbuznou Adelheidou. <\/p>\n\n\n\n Nejen vztah s mrtv\u00fdm otcem, ale i vztah s nevlastn\u00edm bratrem, V\u00e1clavem II. byl zjevn\u011b velmi dobr\u00fd. P\u0159ipome\u0148me Mikul\u00e1\u0161ovu roli v neslavn\u00e9m konci Z\u00e1vi\u0161e z Falken\u0161tejna b\u011bhem potla\u010den\u00ed vzpoury V\u00edtkovc\u016f proti kr\u00e1li, kterou m\u011bl Mikul\u00e1\u0161 z pov\u011b\u0159en\u00ed nevlastn\u00edho bratra potla\u010dit.<\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e se v roce 1295 stal V\u00e1clav II. polsk\u00fdm kr\u00e1lem , byl jeho nevlastn\u00ed bratr byl ustanoven do funkce hejtmana Krakovska a Sandom\u011b\u0159ska a tak\u00e9 se stal starostou Krakova.<\/p>\n\n\n\n Po zavra\u017ed\u011bn\u00ed V\u00e1clava III. MIkul\u00e1\u0161 ov\u0161em o Opavsko znovu p\u0159ich\u00e1z\u00ed. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se proti n\u011bmu vzbou\u0159ila m\u00edstn\u00ed \u0161lechta a on byl nucen se uch\u00fdlit do Plumlova \u010di Brna. Roku 1318 um\u00edr\u00e1 a 26. \u010dervence byl poh\u0159ben \u201edosti jsa chud na statky, ale bohat na ctnosti\u201c<\/em>.<\/p>\n\n\n\n P\u0159es tuto smutnou te\u010dku jeho \u017eivota je\u0161t\u011b kr\u00e1tce p\u0159ed smrt\u00ed Mikul\u00e1\u0161 I. Opavsk\u00fd za\u017eije drobnou satisfakci. Jeho syn Mikul\u00e1\u0161 II. slo\u017eil do rukou \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le Jana lenn\u00ed slib a mohl p\u0159evz\u00edt opavsk\u00e9 kn\u00ed\u017eectv\u00ed do p\u0159\u00edm\u00e9 spr\u00e1vy.<\/p>\n\n\n\n V pr\u016fb\u011bhu \u010dasu opavsk\u00e1 v\u011btev P\u0159emyslovc\u016f o Opavu p\u0159i\u0161la a zm\u011bnila se v kn\u00ed\u017eata ratibo\u0159sk\u00e1. Kdy\u017e v roce 1493 um\u00edr\u00e1 kn\u00ed\u017ee Jan IV. Mlad\u0161\u00ed, zanech\u00e1v\u00e1 po sob\u011b t\u0159i syny – Mikul\u00e1\u0161e VII. (nar. 1478) , Jana VI. (nar 1493) a nejmlad\u0161\u00edho Valentina (nar. 1506). Zd\u00e1lo by se, \u017ee o pokra\u010dov\u00e1n\u00ed rodu je postar\u00e1no, ale osud tomu cht\u011bl jinak. Mikul\u00e1\u0161 a Jan um\u00edraj\u00ed roku 1506 bez potomk\u016f, \u010d\u00edm\u017e se Valentin stal jedin\u00fdm vl\u00e1dcem Ratibo\u0159e.<\/p>\n\n\n\n P\u0159es t\u011blesn\u00e9 posti\u017een\u00ed, kter\u00e9 Valentinovi p\u0159ineslo onen nelichotiv\u00fd p\u0159\u00eddomek, na n\u011bj kroniky vzpom\u00ednaj\u00ed s \u00factou. Kronik\u00e1\u0159 p\u00ed\u0161e, \u017ee kn\u00ed\u017ee proslul „velkou vzne\u0161enost\u00ed, moudrost\u00ed a \u010distotou mrav\u016f<\/em>„. Dokonce se mu povedlo roz\u0161\u00ed\u0159it rodov\u00e9 dr\u017eavy o Bohum\u00ednsko. Z\u0159ejm\u011b kv\u016fli t\u011blesn\u00e9mu posti\u017een\u00ed se kn\u00ed\u017ee nikdy neo\u017eenil a tak kdy\u017e 13. listopadu 1521 um\u00edr\u00e1 na sv\u00e9m s\u00eddeln\u00edm hrad\u011b Ratibo\u0159i ve Slezsku, vyhas\u00edn\u00e1 s n\u00edm opavsk\u00e1 v\u011btev p\u0159emyslovsk\u00e9ho rodu.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/www.prozvane.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/01\/Opavske_knizectvi.png\")
Zlomen\u00fd me\u010d Valentina Hrbat\u00e9ho<\/h2>\n\n\n\n
![\"\"](\"https:\/\/www.prozvane.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/01\/POL_wojewodztwo_slaskie_II_RP_COA.png\")
![\"\"](\"https:\/\/www.prozvane.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/01\/mec_valentin_hrbaty.jpg\")
<\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"